Tradiční silniční (berany jsou podmínkou), turistická akce Elanor tour se uskutečnila od pátku 20.9. do neděle 22.9. 2013. foto 
Dovolená, nemoc a ne příliš příznivá předpověď počasí zůsobily, že celou tour objeli pouze tři mušletýři JirkaH, Míma a lada. Ondra d’Artagnan nachladl a odpadl den před odjezdem na náslledky testovací jízdy na zapůjčeném Authoru Králi Šumavy.
1. etapa startovala v Kolíně kam nás dovezl city elephant. GPS Mio, která nás bude spolehlivě provázet celou cestu říkala, že jsme jeli místy až 130km/h. Od nádraží nás vyvedl zkušený kolínský silničář Vláďa. Bylo to naše první setkání s jeho krásnou italskou siiničkou osazenou Dura-ace. Trasování i udané tempo bylo excelentní, sám byl překvapen po jak málo frekventovaných silničkách nás dovezl pod kopec na Seč. První vrchařskou prémi jsme absolvovali ještě za sucha. Po jehněčí roláďě v sečské Měšťanské besedě až do večera už více či méně pořád mrholilo. Trasu Jirka pro všechny dny připravil pečlivě. Po obědě jsme jeli plynule, bez zastávek hřebenovku přes Hlinsko, Svratku, Sněžné mírnou zajížďkou přes Jimramov až do Poličky. Cílový hotel Pivovar navigace našla nez zaváhání, nemuseli jsme se nikoho ptát! Bylo zde nejen výborné pivo ale i jídlo.
2. etapa z Poličky vyjíždíme po desáté po nezbytném promazání našich strojů. Až do Litomyšle to valíme z mírného kopce terezín na větru. Zde Míma vzpomíná na své houslové tréninkové a koncerní pobyty. V podloubí kavárny přečkáváme první prudší déšť. Trh na náměstí provází hudební doprovod neznámé kapely (video).
Odvážně pokračujeme přes Českou Třebovou do Lanškrouna v dešti. Škoda, že oblíbená GPS Mio neumí trasu skloubit časově podle situace na radaru a předpovědi tak abychom se prudkému dešti vyhli. Tato úloha určitě měla řešení. Informační technologie ale ještě nejsou tak daleko a proto jsme do Lanškrouna do středověké krčmy přijeli promočení. Jirka vzpomínal na studenské exkurze v polovodičové továrně Tesla. Oproti včerejšku jsme měli časovou ztrátu ale přestalo pršet, tak jsme z plánované trasy vynechali jen krátký zbytečný pytlík do Litovle. Hlavně lada měl obavu, že v malé etapové vesnici Savín nebude jídlo. V hospodě opravdu nevařili ale babička z turistické ubytovny nám připravila výbornou a lacinou večeři i snídani. Pivo Litovel sice není Polička ale pít se dalo. Večer jsme s lahváčem sledovali zajímavý pořad o Marsu. Myšlenka jednostranného letu pouze tam nás zaujala.
3. etapa ze Savína od babičky, která nám vyprávěla o vnučce, jsme nepospíchali. Pokusy ladovy GPS Nokia konkurovat Mio byly marné, pořád zlobila. Ale výrazně nám pomohla když měla jednu světlou navigační chvilku a nahradila v našem 3 členného balíku funkci týmových vysílaček. Za Náměští na Hané v okamžiku letargie z kvasnicového piva Ježek jsme se chytli ostrého tempa statného tempaře na Šírerovi a dojeli cyklistu nápadně podobného JiřímuV v dresu Svijan, který nám předtím nečekaně nastoupil. Před obědem v Protivanově jsme jeli pěkným údolím po hlavnější silnici. Bylo to ale jen krátce, pak jsme opět odbočili na původní trasu malých silniček. Za Sloupem byla pěkná stojka a v Senetářově kostel podle Mikoláše Medka z roku 1969. Když ho Jirka vyhlížel najel na kámen, plášť explodoval a řešili jsme jediný defekt celé tour. V cíli v Blansku nás čekaly 2 překvapení. V propozicích jsme díky španému vytištění propozic popletli časy odjezů vlaků s časy dojezdu, takže jediný vlak nám jel až za 2 hodiny. Toho Jirka využil, zmáčknul na Mio Suprise me a milá GPS nám naplánovala zbytečný 12 km pytlík pro výplň času. Nezodpovědný čudlík ale nevěděl, že tam je objížďka na Brno tak jsme na 5 km potkali zhruba tolik aut jako za celou tour. Večeři a závěrečná piva v nádražním non-stopu jsme ale naštěstí stihli, R 876 Svitava 19:19 – 22:15 často zastavoval, měl hodně místa pro kola jako úschovu během přepravy a byl příjemně prázdný,
Dobrý ročník.